Brainfood.
Potrava pro každého, kdo hladoví po vědomostech.
Poslouchejte.
Při běhání, v tramvaji, v autě, v letadle, u snídaně nebo oběda, ale hlavně ne u práce. Neděláme pro vás mluvené slovo pro to, aby to byla jenom kulisa. Poslouchejte a soustřeďte se. Nepracujte u toho.
Učte se.
Predikce ukazují, že do poloviny 21. století bude u většiny lidí žijících ve vyspělém světě nutné se rekvalifikovat dvakrát až třikrát za život. A na to vás škola nepřipraví. To nejdůležitější je naučit se učit. Tady je série článků, jak na to.
Sledujte přednášky a záznamy meetupů
Odebírejte newsletter
Každých 14 dní rozesíláme pravidelně výběr toho nejlepšího, co jsme četli a napsali. Střídá se Creative digest, určený pro designéry, kreativce a další jim spřízněné obory a Strategy Digest, kde shrnujeme v odstavci delší, anglickojazyčné a často placené články i z médií jako je The Economist, Creative Review, Harvard Business Review a mnoha dalších. Přihlaste se a bude dostávat pravidelnou potravu pro váš mozek!
KONTRA trends 20’s
Stáhněte si e-book plný predikcí, statistiky a evidencí k současným fenoménům, trendům a vertikálám dekády.
Sestavuje je tým KONTRA pod vedením marketéra Adama Ondráčka a každý rok aktualizuje o nová data.
KONTRA trends & verticals mají celkem 12 kapitol, ve kterých se dovzíte o klíčových fenoménech, které v této dekádě ovlivnují lidské chování, marketing, nakupování, rozhodování ale jsou i klíčové pro nasměřování investic či produktového vývoje.
Publikace je určená lídrům a lídryním v organizacích či firmách. Je určená lidem pracujícím v marketingu, vývoji služeb, komunikaci či prosazování změn. Čerpat z ní mohou stratégové, designéři, obchodníci či vývojáři.
Zakoupit si můžete samostatný e-book či kombinaci s konzultací autorů jak trendy začlenit do vaší organizace či firmy.
Stáhněte si e-book plný predikcí, statistiky a evidencí k současným fenoménům, trendům a vertikálám dekády.
Sestavuje je tým KONTRA pod vedením marketéra Adama Ondráčka a každý rok aktualizuje o nová data.
KONTRA trends & verticals mají celkem 12 kapitol, ve kterých se dovzíte o klíčových fenoménech, které v této dekádě ovlivnují lidské chování, marketing, nakupování, rozhodování ale jsou i klíčové pro nasměřování investic či produktového vývoje.
Publikace je určená lídrům a lídryním v organizacích či firmách. Je určená lidem pracujícím v marketingu, vývoji služeb, komunikaci či prosazování změn. Čerpat z ní mohou stratégové, designéři, obchodníci či vývojáři.
Zakoupit si můžete samostatný e-book či kombinaci s konzultací autorů jak trendy začlenit do vaší organizace či firmy.
Strategic Digest #33
Strategic insights, laid out for you. This time, we’ll cover the passive income trap, AI products, the information diet, pricing psychology, advertising that uses sex and violence, and brands that succeed not by preaching, but by asking better questions.
Have a backbone. Especially a strong one in marketing
As I read through Jasmine Bina’s report, I felt that marketing, as we know it, had just been reborn. Not by swapping out a few features, but by redefining its very purpose. Bina states bluntly that in an era when products and services are interchangeable and AI is blurring the lines between them, we don’t start with what a thing does, but with what it stands for. The way I understand it, people don’t buy performance—they buy identity; the product is merely a delivery service for the sense of “who I am.”
The Chief Is Always Right
What does a small child do when they can’t make sense of all the different information? They go ask Dad or Mom. They turn to an authority figure. After all, authority is synonymous with boundless trust. And adults do the same thing in this age of information overload. But who, in today’s world, is the authority figure we trust?
Imperfection
Why do we prefer brands that aren’t quite perfect? Why does a photo of Nordic prime ministers in sweatpants appeal to us more than a press conference in suits? And how is it possible that a brewery that defends the right to slap a woman on the butt inspires more trust than polished corporate campaigns? Welcome to the world of relevance—where a brand doesn’t win your favor by being the best, but by understanding what matters to you. And where a leader doesn’t have to be perfect, but can have the same flaws as their voters—whether it’s a ill-fitting tie or a lack of knowledge of Czech grammar.
Give me a high five
An information surplus creates demand for what is scarce. Attention. We used to call this the information economy. But an economy is defined by scarcity, not abundance (scarcity = value). And what is scarce in an age of information abundance? Attention. The growth of the world’s largest companies, the wealth of the richest people, and the power of governments are all based on acquiring, monetizing, and managing attention.
Sustainability Is Having an Increasingly Positive Impact on Sales, According to McKinsey Research
A recent study by the consulting firm McKinsey, based on five years of sales data in the U.S. across categories and products, shows that most products featuring sustainability messaging saw an increase in sales. Here are the key findings from this study in Czech.
65% of consumers want to shop sustainably, but only a quarter actually do so. What can be done about this?
At first glance, it seems that there has never been a better time to launch a sustainable product portfolio. Consumers—especially millennials—are increasingly saying they want brands that support their social mission and sustainability. One recent report actually revealed that certain product categories with sustainability claims are growing at twice the rate of their traditional counterparts. Yet a frustrating paradox remains at the heart of green business: Few consumers who have a positive attitude toward eco-friendly products and services actually back it up with their wallets. In a recent survey, 65% of respondents said they want to buy purpose-driven brands that champion sustainability, yet only 26% actually do so.
10 Facts About Sustainable Consumer Attitudes
Does my effort to make products and services more sustainable also have a business rationale? Or should companies do this solely out of concern for the planet, rather than for their customers?
At #KONTRAClimateChange, we’ve reviewed a wide range of research to help you understand consumer attitudes and behaviors regarding sustainability. It turns out that while most of society wants to act sustainably, only a quarter of customers are willing to pay extra for a sustainable product. What does this mean? Companies should stop trying to profit from sustainable products by presenting them as high-end or premium. After all, there’s another 50 percent of the market that wants to buy them but can’t afford to.
Kolik bude na konci dekády stoletých lidí? A co na to byznys?
Life expectancy in Europe has increased by 40 years since World War II. By the end of this decade, there will be about one million centenarians living on Earth. This will fundamentally change medical diagnosis and care, the structure of the economy, and tax and pension systems. Or will we perhaps set an upper limit? Other animals have already raised the bar quite high. The Greenland shark, for example, can easily live to be five centuries old.
When Will We Stop Eating Meat? Plant-Based Products Offer an Opportunity and a Necessary Change
We need 77% of agricultural land for livestock, even though meat from these animals accounts for only 18% of our caloric needs. While concrete produces enormous amounts of CO2 emissions during production, hemp-based structures actually absorb them as long as the hemp is growing. While many pharmaceuticals treat symptoms, psilocybin- and MDMA-based treatments are beginning to find practical applications. So who here is actually addicted to what?
Humanity is suffering from mass neurosis. How should companies respond to this?
Polykrize a dva roky lockdownu nám pocuchali nervy natolik, že si všichni čím dál tím víc chtějí odpočinout a na dlouho vypnout. Ve skutečnosti nám to jen ukázalo jediné - západní svět vytvoří dostatek hodnoty na to, aby část společnosti nemusela pracovat. Anebo abychom všichni mohli mít v pátek nepracovní volno na skládání básní nebo studium nového oboru. Kolikrát za život vyhoříme nebo budeme muset rekvalifikovat?
Od funkce po fashion: jak tepláky otřásly módním byznysem
Athleisure je volnočasové oblečení, jehož materiály už nemusí sledovat společenskou, ale oděvní funkci. Je to oblečení, které využívá moderní materiály a technologie vyvinuté primárně pro sportovní využití, ale estetická hodnota je stejná, ne-li větší než užitná.
Využití materiálů jako je teplákovina, gore-tex, fleece a další je možné kvůli tomu, že designéři se nenechají svazovat v historii ukotvenými formami oblečení, jako je například nutnost rozlišovat nohavicemi mezi kalhotami a sukní kvůli určení pohlaví nebo přítomnosti límců a límečků, které jsou původně historickým pozůstatkem třídního řazení společnosti.
Tahle krize nikdy neskončí
Kam vlastně kráčí lidská civilizace? Máme za sebou pandemii covidu-19. Jen co skončila, svět byl na pokraji jaderné války. Blbá zpráva. Tahle krize už nikdy neskončí.
Právo na opravu: co přinese ekologické hnutí byznysu?
Elektronický odpad je nejrychleji rostoucím zdrojem odpadu, přitom jej recyklujeme sotva pětinu. Legislativní hnutí napříč Amerikou a Evropskou unií ale nyní stále tlačí na zpřísnění pravidel pro životnost elektroniky a dlouhodobých spotřebičů a strojů. Proč je nyní téměř nemožné opravit smartphone? Protože to v první řadě není byznysově zajímavé.
Jak se mohou značky vypořádat s koncem globalizace
Ocitli jsme za vrcholem mezinárodní obchodu a globalizace zpomaluje. Znamená to, že globální problémy se nám budou řešit stále hůře, zatímco jejich dopady budou výrazně viditelnější v konkrétních malých regionech a městech. Ať už jde o digitalizaci, klimatickou změnu, migraci či dostupnost bydlení, velké problémy se budeme muset naučit řešit lokálně. Velké i malé značky se budou muset do řešení pustit a podporovat komunikací i produkty a službami lokální iniciativy a komunity. Nastupuje éra glokalizace a radikálního lokalismu.
Slovo roku
Jak řekl jeden moudrý muž: “Přemýšlení o tom, co se může stát, nás povzbuzuje k tomu, abychom převzali zodpovědnost za rozhodnutí, která děláme dnes.”
Studio KONTRA zakládá první komunikační agenturu specializovanou na udržitelnost
“Chceme snižování emisí a ochranu klimatu komunikovat nikoliv coby hrozbu, ale jako příležitost. Je to totiž příležitost řešit celou řadu výzev, kterým v Česku a střední Evropě čelíme. Transformace energetiky nám přinese lepší ovzduší a tím pádem zlepšení zdravotního stavu nás všech. Díky obnovitelným zdrojům ulehčíme všichni našim peněženkám a přestaneme podporovat totalitní režimy. A v neposlední řadě, necháme našim dětem planetu v lepším stavu, než nám ji předali naši rodičové,” říká zakladatel KONTRA a stratég Adam Ondráček.
Lidstvo potřebuje objevit ufouny.
Zbývají nám tedy jenom dvě věci, jak zachránit budoucnost lidstva na planetě Zemi. Prvním je, že konečně objevíme ufouny, začneme se jich bát a celá planeta Země se proti nim spojí v typické, mužské, soutěži. V rámci zachování kompetitivní soutěže s emzáky zvládneme snížit emise a zastavit zrychlování globálního oteplování možná i dřív, než v roce 2030.
The other option is to get more women into politics and into leadership roles in society. That way, we’ll start working together instead of competing to see who’s the last to put down their guns. After all, even if you’re the most skilled gunslinger, your guns won’t feed you once you’re alone in the desert.
Voice interface
Moorovo pravidlo, které káže, že se každé dva roky zdvojnásobí výpočetní kapacity, má za následek, že kapacita strojů již dávno předehnala kapacitu lidské schopnosti učení se. Objem informací a vědomostí se ve světě zvyšuje mnohonásobně rychleji, než je člověk schopen ne jenom pojímat, ale i vyhodnocovat a třídit.
Doposud lidé používali ke komunikaci se stroji psaní. Při takovém rozdílu rychlosti zpracování dat se ale psaní coby ovládání strojů podobá spíše snaze řídit kamion pomocí volantu složeného z novin.
Tekutá práce
Narůstající decentralizace práce a sociálních struktur, které jsou mnohdy nahrazovány komunitními projekty, povede ve světě a především pak v Evropě k masivní migraci pracovníků a vzniku gig culture. Ta se vyznačuje tím, že na rozdíl od zaměstnání, kde prodáváte svou loajalitu a čas, začnou lidé prodávat své schopnosti a výstupy. Stanou se freelancery. Produktivita práce nebude hodnocena na základě kvantity, ale podle jejích hmatatelných a viditelných dopadů. Tento trend akceleruje nárůst využívání home office způsobený globální pandemií koronaviru v roce 2020.